top of page
Vyhledat


ProART Company: MARUŠKA (po derniéře)
Marie Kudeříková. Pokud jste se narodili po roce 1989, tak asi nevíte, o koho se jedná. Pokud jste se narodili pár let před tím, tak vám...
Lucie Hrochová
17. 8. 2021


ProART Company: Ondina_Malá mořská milovaná (po derniéře)
ProART festival mi již mnohokrát daroval krásné zážitky, vzácná setkání a také pošťouchnutí směrem k tvorbě. Nejinak tomu bylo v létě...
Lucie Hrochová
16. 12. 2020


Mikro-teatro: NEVIDITELNÁ (hraje se)
„Když vás nikdo nevidí, můžete si svět užívat naplno. Můžete olizovat cizí zmrzliny nebo si zajít na film pro dospělé. Když vás nikdo...
Lucie Hrochová
9. 12. 2020


Pěšky kolem České republiky - Etapa č. 3 (3denní)
VŠUDE DOBŘE, DOMA, NEJLÉPE Když mě mí přátelé vyprovázeli z bytu, který mi v červenci na několik krásných dní půjčili, řekli mi, že jsem...
Lucie Hrochová
9. 8. 2019


Chvilka poezie č. 10: Vypadlo na mě z mé černé krabice...
Jaro. Ty šťastnější se líbají s mužem, já s papírem. Ale, jak řekla mořská víla Ondina v dramatické hře Jeana Giraudouxa: „To, že jsem...
Lucie Hrochová
31. 3. 2019


FEJETON: Přátelím se s nebesy a spolčuji se s negativním
Bylo mi třináct. Na hlavě jsem měla odrůstající peroxidovou blond. Nosila jsem svítivě růžové tílko s nápisem „no angel“ a široké hip...
Lucie Hrochová
15. 2. 2019


Pěšky kolem České republiky – Etapa č. 1 (9 denní)
NÁHODNÍ KOLEMJDOUCÍ Jak už jsem zmiňovala v předchozích článcích, moje putování má několik pravidel, které určil sám náčelník cesty Velký...
Lucie Hrochová
3. 12. 2018


Chvilka poezie č. 9: Bylo by to pěkný
Bylo by to pěkný, být pavián, nestydět se za svůj holý zadek a ještě jím svítit do světa. Bylo by to pěkný, být hroch, nestydět se za...
Lucie Hrochová
12. 11. 2018


Studio Marta: Hamlet a tma (po derniéře)
Narodila se a roste. A stejně jak to bývá u lidí, i ji někdo miluje, někdo ji má rád, někomu nevadí a někdo ji moc nemusí. V úterý oslaví...
Lucie Hrochová
4. 11. 2018


Pěšky kolem České republiky - Etapa č. 2 (3 dny a 3 noci)
S NÁHODOU, S NATÁLKOU? Jedním z pravidel, kterým se moje putování řídí, je to, že musím novou etapu začít přesně tam, kde jsem při minulé...
Lucie Hrochová
22. 10. 2018
FEJETON: Zaskočená, skákající na italských la stradách
Celý život se potýkám s tím, že moje fantazie je příliš samostatná. Najde si vždy skulinku a tvoří domněnky, smyšlenky a představy, aniž...
Lucie Hrochová
14. 10. 2018


Chvilka poezie č. 8: Být nebo nebýt?
Kdyby Tě napadlo se na to zeptat mě, tak bych Ti odpověděla. Posíláš mě do kláštera, tak já teda jdu. Zavírám se do cely a přešlapuju sem...
Lucie Hrochová
7. 10. 2018


FEJETON: Hledání ztraceného Islandu
Když mi bylo dvacet, ocitla jsem se shodami okolností na Islandu bez zpáteční letenky. Strávila jsem tam přes čtyři měsíce, o dva roky...
Lucie Hrochová
30. 9. 2018


Chvilka poezie č. 7: Houpám se na rytmu
Houpám se na rytmu přílivu – odlivu. Přilínám bez vlivu, ať už to spolknu či ať už to odplivu. Jsem tu dost maličká - tu a tam...
Lucie Hrochová
24. 9. 2018


FEJETON: ProART, Brno a další moje lásky
Ten příběh se začal již v létě 2013, kdy do Brna přijela Lucie s kufříkem, jehož kolečka dělala na chodnících ohromný rámus. Byla ještě...
Lucie Hrochová
16. 9. 2018


Než jsem se vydala pěšky kolem ČR...
Předtím, než jsem započala svoje Putování kolem ČR, připravila jsem sama sobě třídenní test v podobě 88 kilometrů. Dala jsem si snadný...
Lucie Hrochová
9. 9. 2018


BuranTeatr: Svět je báječné místo (po derniéře)
Svět je báječné místo k porozumění To, že nás dnešní doba zahrnuje informacemi, již všichni víme. Skrze televizi či články tištěné nebo...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018


Pěšky kolem České republiky – Etapa č. 1 (9 denní)
JEDEN HRÁŠEK NESTAČÍ, JSEM PRINCEZNA NA HRACHOVÉM POLI Aby bylo jasno, nejsem žádný trampík. Neumím v přírodě rozdělat oheň, neumím...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018


Chvilka poezie č. 6: Já vím, že zpívám si
Já vím, že zpívám si v mollové tónině. Jednou však - a né po víně - zazní hip hip a hurá, až trefí tě šlak. Né ouvej a ach, samé ach né a...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018
Chvilka poezie č. 5: Volný verš o tom, že jsem optimista
Na moje rozštěpy padlo již několik riflí. Ale dokud praská jen ve švech a ne v kloubech, je to dobrý. Mlíko mi už kolikrát uteklo. Zato...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018
Chvilka poezie č. 4: Že já
Že já se zas někam ženu, já žena. Že já zase žhnu, když hnu se, kam hnu, že já se zas třesu – býti poražena? A mužem? Kuš! Už už už a je...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018


Chvilka poezie č. 3: Blues
Zpívám blues o tom, že jméno mé Hrochová, Zpívám blues o tom, že jsem vlastně hroch. Zajímáš se, světe, jak se žena zachová, když kousek...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018
Chvilka poezie č. 2: Tolik plochy kůže
Tolik plochy kůže! Copak se to může? Jo? Smím? S mým jedna celá šest metrem čtverečním Zacházej tak, ať mi neschází Trocha té bavlny a...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018
Chvilka poezie č. 1: Jsem puzzle
Jsem puzzle, kterýmu chybí pár kousků, ale já se vsadím, že někde na půdě ve staré bačkůrce, někde v komoře v krabici s vánočními...
Lucie Hrochová
2. 9. 2018
bottom of page