Chvilka poezie č. 1: Jsem puzzle

Jsem puzzle,

kterýmu chybí pár kousků,

ale já se vsadím,

že někde na půdě ve staré bačkůrce,

někde v komoře v krabici s vánočními ozdobami

nebo snad v nějakém školním sešitě z první třídy, na okrajích stránky, v tazích tužky číslo tři

najdu ty chybějící kousky.

A pak ze starorůžových šmouh

poskládám ženu, o které se Muchovi a mnohým dalším zcela jistě

snilo.

Snad se složím, než se složím.

Říká se, že to není tak složité.