Chvilka poezie č. 5: Volný verš o tom, že jsem optimista

Na moje rozštěpy padlo již několik riflí.

Ale dokud praská jen ve švech a ne v kloubech,

je to dobrý.

Mlíko mi už kolikrát uteklo.

Zato mlíko mě

ještě nikdy nedohonilo!

Párkrát jsem se spontánně rozhodla pro zatáčku

a úplně ji nevybrala.

Kdyby si zatáčka také mohla vybírat,

zvolila by jistě lepšího řidiče.

Ještě že z nás dvou jsem ta spontánní já!

A o svém prstu v mixéru raději pomlčet.

Chvála bohu, nejsem vegetariánka!

Suma sumárum,

s dírou mezi nohama,

v kuchyni, kde to čpí připáleným mlíkem,

s řidičákem vystaveným jen tak pro okrasu,

a s celou mapou řezných ran mé zručnosti

je mi na světě vlastně hezky…