top of page
  • Lucie Hrochová

Chvilka poezie č. 2: Tolik plochy kůže

Tolik plochy kůže!

Copak se to může? Jo? Smím?

S mým jedna celá šest metrem čtverečním

Zacházej tak, ať mi neschází

Trocha té bavlny a elastanu,

pár centimetrů krajky

a malá mašlička.

Zachraň to,

že jsem bez trička

a tak.

Vždyť tolik plochy kůže

se sotva vzmůže

být

jen tak.

Nuže,

říkám, je třeba muže,

aby nahradil ten elastan!

Můžeš mě třeba přikrýt –

Peřinou či dekou,

Variant je dost.

Počkej, já četla –

Snad je to pitomost,

Že v dekách to roztáčí

Roztoči!

Tak snad abys sám –

Či?

Ach,

Jen tak tak

A já už řekla,

Že před dekou tvý kůže

Bych neutekla.

Ještě že si svý nápady nechávám pro sebe.

Ještě že máš kůži, která mě nezebe.

Tak, tak,

Odstranit elastan má něco do sebe.

bottom of page